Med květový (světlý) pochází z nektaru květů.

Med medovicový (tmavý, někdy se mu říká „lesní med“) vzniká ze sladké šťávy (medovice) vylučované mšicemi a podobným hmyzem, kterou včely sbírají z povrchu rostlin.

Med smíšený pochází ze snůšky květového a medovicového medu, tedy něco mezi. Všechen med, který není čistě medovicový, se podle vyhlášky označuje jako „med květový“, tedy i tento med smíšený.

Medovicový med je závislý na počasí a přírodních podmínkách, proto je vzácnější než květový. Vyžaduje počasí teplé (daří se mšicím), vlhké (kapky medovice na rostlinách nevyschnou), ale nedeštivé (aby déšť medovici nesmyl). A také je potřeba mladý (15-20letý) vitální les, protože nejvíce medovice produkují mšice na mladých výhoncích stromů. Proto je čistě medovicového medu v posledních letech velmi málo nebo není vůbec.

Nejčastější je med smíšený.

Jednodruhový med – malinový, lipový a další – vzniká sbíráním nektaru z květů konkrétní rostliny. Po dobu, kdy daná rostlina kvete, vloží včelař do úlů prázdné plásty. Včely, aby si ušetřily práci, sbírají to, z čeho získají nejvíc nektaru, tedy to, co právě kvete. Hned po skončení snůšky včelař plásty odebere a med vytočí.

Pastovaný med – snadno roztíratelný – vzniká mechanicky. Jakmile med začíná houstnout (krystalizovat), jeho mícháním se zabraňuje tvorbě větších krystalů. Toto míchání (pastování) se opakuje po určitých intervalech tak dlouho, až vznikne jemná krystalická struktura, která má roztíratelnou konzistenci – skoro jako máslo.